PROBLÉMEM BUDOUCÍCH CHYTRÝCH MĚST NEJSOU TECHNOLOGIE, ALE ZMĚNA V MYŠLENÍ JEJICH OBYVATEL

Inspirace z Amsterodamu
Annelies van der Stoep zodpovídá za koncept Smart City v Ekonomické radě města Amsterodam a koordinuje zde také projekt City-zen, financovaný z fondů EU a směřující k nulové uhlíkové stopě města. Do tohoto projektu se vedle Amsterodamu zapojil také francouzský Grenoble. „Aktivit v rámci projektu je řada, protože je do něj zapojeno 25 partnerů z 5 evropských zemí. Jsou mezi nimi zástupci průmyslu, operátoři sítí, firmy působící na trhu bydlení, municipality i výzkumné instituce. City-zen řeší mimo jiné aplikace chytrých řešení do stávajících budov, vytváření inteligentních sítí i sběr dat a monitoring, díky němuž můžeme dělat kroky, vedoucí k postupným změnám společenského chování a vylepšování technických řešení,“ uvedla Annelies van der Stoep. „Jako konkrétní příklady lze uvést využití chladu z pitné vody k ochlazování veřejného prostoru ve městech, využití tepla z kanalizace k vytápění budov, inovativní hybridní tepelná čerpadla k vytápění domácností namísto fosilních paliv či ukládání elektrické energie, získané během dne, v domácích bateriích a prostřednictvím systému Vehicle2Grid. Celý projekt City-zen, který je naplánovaný na 5 let, jsme zahájili v roce 2014. Po důkladných přípravách letos uvádíme všechna chytrá řešení do života. Neméně důležité bude pro nás v příštích dvou letech zanalyzovat výsledky, abychom jejich prostřednictvím dokázali přesvědčit širokou veřejnost, že chytrá řešení jsou cestou k další prosperitě a lepšímu životu,“ vysvětluje Annelies van der Stoep.

Zapojme obyvatele měst
Představitelé Prahy Vladimír Zadina, člen představenstva městské společnosti Operátor ICT zodpovědný za koncept Smart Prague, a Tomáš Lapáček, ředitel sekce strategií a politik na IPR Praha, se se zástupkyní Amsterodamu shodli, že pro rozvoj chytrých měst nejsou zásadní překážkou technologie, ale spíše postupná změna v myšlení lidí. „Stejně jako Amsterodam považujeme za prioritní úkol, abychom do vytváření chytrého města dokázali díky atraktivnímu obsahu i formě zapojit co nejvíc Pražanů. V rámci Smart Prague proto vyzýváme občany, aby se aktivně zapojili do jejího rozvoje, například sdílením svých námětů na inovace. Ve spolupráci se širokou veřejností, univerzitami, technologickými start-upy a komerčními firmami vytváříme vizi udržitelného rozvoje Prahy pro období do roku 2030,“ upřesňuje Vladimír Zadina. „Jednotlivými kroky ale vizi můžeme začít naplňovat už teď. Jedním z pilotních projektů chytrého města je Smíchov City – prostor bývalého nákladového nádraží, kde vzniká nová městská čtvrť. Do jejího vytváření se vedle komerčního developera Sekyra Group a veřejné správy zapojují právě i zájemci z řad pražských obyvatel,“ doplnil Tomáš Lapáček. „Na portálu Amsterodam Smart City je k dispozici interaktivní mapa chytrého města, kde se každý zájemce může inspirovat, pokládat otázky či nabízet náměty a řešení. Komunita, která se do projektu zapojila, má nyní okolo 2 700 členů a portál navštěvuje 12 000 uživatelů za měsíc,“ dodala Annelies van der Stoep.

Česká rada pro šetrné budovy může pomoci s renovací pražských budov
„Součástí platformy Smart Prague jsou i budovy, které nebudou zatěžovat životní prostředí. Praha vytipovala zhruba 1 500 budov ve vlastnictví města, které čeká renovace. Díky tomu se – stejně jako v Amsterodamu či v Grenoblu – významně sníží emise škodlivého oxidu uhličitého (CO2). Právě v tomto oboru může být velmi užitečná spolupráce hlavního města s Českou radou pro šetrné budovy, jejíž téměř 70 členských společností z celého hodnotového řetězce stavebnictví má se šetrnou výstavbou a snižováním energetické náročnosti budov dlouholeté zkušenosti a know-how. Díky tomu může poskytovat konzultace k inovativním technologiím, progresivním materiálům, energetickému managementu i chytrým projekčním řešením,“ řekla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Klíčem k rozvoji chytrého města jsou data
Pro fungování chytrého města je klíčový nejen sběr dat a informací, ale především jejich následné vyhodnocení a využívání ku prospěchu městských obyvatel. „Strategicky důležitou součástí chytrého města je práce s daty. Proto připravujeme jednotnou datovou platformu, kterou spustíme koncem letošního roku. Očekáváme od ní efektivnější řízení klíčových oblastí v infrastruktuře města, úsporu nákladů a především zvýšení komfortu obyvatel Prahy a jejích návštěvníků,“ uvedl Vladimír Zadina. 
Účastníci diskuse se shodli, že získat tzv. „Big Data“ je pouze prvním krokem. Mnohem náročnější je chytrá data využívat, vyhodnocovat je a interpretovat občanům i firmám. A především si na jejich základě ujasňovat priority a rozvíjet chytrá řešení a projekty, které budou Praze šité na míru. „Naším cílem je, aby práce s daty byla jednoduchá a uživatelsky komfortní. Proto se chystáme konzultovat s komerčními společnostmi, jaká data a formu jejich prezentace preferují,“ dodal Tomáš Lapáček. „Při přípravě dlouhodobé koncepce Smart Prague i při realizaci jednotlivých projektů myslíme primárně na zvyšování komfortu života v Praze a také na další rozvoj města,“ uzavírá Vladimír Zadina.

Specifika rozvoje jednotlivých chytrých měst: ekonomika, politika i legislativa
Jsou základní principy chytrého města všeobecně aplikovatelné? Účastníci panelových diskusí se shodli, že v zásadě ano, ale vždy je třeba respektovat místní specifika včetně mentality obyvatel. Podle Annelies van der Stoep je třeba vzít v úvahu i ekonomicko-politické souvislosti. Pokud například země disponuje nalezišti zemního plynu, je mnohem těžší přechod od fosilních paliv k ekologicky šetrnějšímu vytápění prostřednictvím tzv. čisté energie – slunce, větru, biomasy či geotermálních vrtů (jako příklad lze uvést právě Amsterodam a celé Nizozemsko, kterému v těžbě zemního plynu patří 6. příčka). Rovněž legislativa příslušné země může zavádění chytrých řešení zkomplikovat. Jako příklad uvedli zástupci Prahy historické dědictví hlavního města. Exteriéry domů v Pražské památkové rezervaci je třeba zachovat pro další generace. Znamená to mimo jiné, že jejich střechy nemohou být osazeny solárními panely. „I památkově chráněné objekty ale mohou využívat některá chytrá řešení: od ekologického hospodaření s vodou přes nakládání s odpady až po moderní technologie,“ doplňuje Simona Kalvoda. 

Chytrý hotel jako dějiště akce
Dějištěm akce byl kromě Velvyslanectví Nizozemského království také hotel Mosaic House, který nebyl vybrán náhodou. Budova se totiž může pochlubit českým prvenstvím v recyklaci šedé vody a rekuperací tepla, solárními panely na zelené střeše, pokoji s automatickou klimatizací (založenou na obsazenosti), energeticky efektivním osvětlením a řadou dalších chytrých řešení. To je důvodem, proč hotel získal certifikaci BREEAM In-Use Excellent.