Kladnu se hlásí zájemci o vyčištěné pozemky v bývalé Poldi
Kladnu se hlásí zájemci o vyčištěné pozemky v bývalé Poldi. Sanace první části skončí na podzim 2015, jedná se ale o zlomek zasažené půdy. Cena současného projektu, kterým se od května čistí přibližně tři hektary, činí včetně příprav téměř 60 milionů korun, většinu nákladů pokryje město z evropských dotací. ČTK to řekl náměstek kladenského primátora Miroslav Bernášek (ODS).
Zahájení další etapy sanace by podle Bernáška mohlo začít do pěti let. Bude záležet na možnostech čerpání z evropských fondů, dodal. Potřebné vyčištění až 300 různě zasažených hektarů by stálo minimálně tři miliardy korun. Kladno chce v průmyslové zóně, kde se dříve nacházely například zásobníky koksu a výrobny, kde se používaly těžké kovy a další zdraví ohrožující látky, rozšířit průmyslovou činnost, ale tentokrát spíše v oblasti lehkého průmyslu. "Už nyní se přihlásilo několik zájemců o zdejší pozemky, například i z okolních firem," uvedl Bernášek. Cenu pozemků zatím město nestanovilo. V areálu bývalé Poldi funguje nyní řada drobných podniků, které se zabývají třeba kovovýrobou.
Nynější sanací se odstraňují základy dehtových zásobníků nebo části objektu amoniačky. "Už teď víme, že tu jsou jímky, které původně nebyly zdokumentovány," řekla dnes novinářům vedoucí projektu Ivana Pánková. Firma, která sanaci provádí, s tím však podle ní musí počítat. Kontaminovaná zemina bude postupně odtěžena a podloží bude vyčištěno technologií vymývání a procesem biodegradace, což je rozklad nebezpečných látek pomocí mikroorganismů.
Nejvíce znečištěná lokalita se nachází na pomezí areálu bývalé Poldi a "Kablovky". Tam se nacházejí i dehtová jezírka a několik set tisíc kubíků kontaminované zeminy na ploše asi 10 hektarů. tato lokalita by v případě dalšího sanačního projektu měla být první v pořadí. Kompletní vyčištění areálu bude podle primátora Kladna Dana Jiránka (ODS) trvat až desítky let.
Smysluplné využití zóny vidí primátor také v tom, že je logické využít už jednou vyčleněnou průmyslovou zónu a nezabírat tak další třeba i ornou půdu pro průmyslové či logistické podnikání. Město plánuje ve spolupráci s vodárnami v areálu modernizovat vodovodní řad, kapacita toho současného není dostatečná.
Výroba v kladenské staré průmyslové zóně, jejíž většinu zabíral areál bývalé Poldi, začala v roce 1889 založením Huti Poldi. Celkem zóna zabírá asi 500 hektarů. Sídlily zde někdejší slavné ocelářské závody a právě těžký průmysl zanechal na zdejších pozemcích ekologické zátěže. V posledních letech v zóně působí například logistická společnost Dachser, výrobce lékařského vybavení z chirurgické oceli Beznoska, elektrárna energetického holdingu Alpiq a řada menších firem.
Po roce 1989 a následné privatizaci majitel areálu nepožádal o zařazení do seznamu fondu národního majetku, který měl ekologickou zátěž řešit. Pozemky pak byly řadu let bezprizorní. Městu patří v areálu jen část pozemků, přesto přibližně od roku 2010 usiluje vedení Kladna o revitalizaci zóny, protože upřednostňuje její znovuvyužití před vznikem zón nových. Přípravy trvaly několik let i kvůli zpracování analýzy rizik a převádění některých pozemků a objektů na město.
Pozemky v průmyslové zóně jsou znečištěné látkami vznikajícími při provozu hutí a koksoven, například dehty nebo fenoly. Tato ekologická zátěž by z dlouhodobého hlediska mohla ohrožovat zdraví lidí, proto zde bude například odtěžena zemina a byla také zbourána někdejší benzolová pračka.
zdroj: ČTK
