Britský dokument o Lidicích sklidil v obci velký úspěch
Bouřlivým potleskem skončila premiéra dokumentárního filmu Lidice - paprsek do tmy, který se dnes v obci vyhlazené nacisty promítal. Dokument vypráví o osudu Lidic a britském lékaři a politikovi Barnettu Strossovi, který založil nadaci Lidice budou žít, jež přispěla k poválečnému znovuvybudování obce. Stross po vypálení obce v roce 1942 vyzval horníky ve městě Stoke on Trent, aby darovali svůj denní výdělek na obnovu obce. Celkem bylo vybráno 32.000 liber, což je v dnešním přepočtu kolem jednoho milionu liber.
Podle jednoho z autorů dokumentu Michaela McDonalda film vznikl především kvůli tomu, že se na osobu Barnetta Strosse a jeho zásluhy ve Velké Británii zapomnělo. Samotní autoři o něm prý neslyšeli ve škole a dozvěděli se o něm díky zmínce v regionálním tisku. "Ponaučení z toho příběhu je tak význačné, že by o něm měl vědět každý," uvedl McDonald. Snímek se ve Velké Británii zatím promítal dvakrát, nyní bude sloužit jako vzdělávací materiál pro školy.
Zhruba padesátiminutový snímek vypráví o osudu vypálených Lidic i osobě Strosse. Doprovázejí ho komentáře historiků a pamětníků, kteří vyhlazení Lidic přežili, nebo těch, kteří přispívali na znovuobnovení obce ve Velké Británii. Tvůrci ve filmu použili dobové záběry i staré fotografie.
Stross býval radním Stoku, kde se těžilo uhlí a byly tam keramické závody. Při povolání lékaře se setkával s dělníky, kteří trpěli chorobami typickými pro jejich profese a podobnými nemocemi trpěli i lidičtí muži, kteří většinou pracovali na šachtách v okolí Kladna. Ze solidarity uspořádal setkání, kam dorazilo několik tisíc horníku a kde vznikla sbírka Lidice budou žít. Později se stal také členem britského parlamentu.
Podle lidické starostky Veroniky Kellerové by možná nové Lidice, které jsou jen několik set metrů od původní obce, bez nápadu Strosse vůbec nevznikly. "Myslím si, že je pro nás velkým příkladem i nyní," uvedla Kellerová. "V posledních letech se stírá prach, který usedl na tuto výjimečnou postavu britské historie, a já jsem rád, že tomu nějakým způsobem napomáháme," řekl ČTK ředitel lidického památníku Milouš Červencl. Snímek ocenili i přeživší lidické tragédie, kteří jej dnes zhlédli.
Lidice nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo domnělé spojení jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
Stross se do Lidic přijel po válce podívat. Kromě velkého podílu na jejich znovuvybudování mu patří také myšlenka Růžového sadu, který symbolicky spojuje nové a staré Lidice, a myšlenky Lidické sbírky, kam svými díly přispělo mnoho umělců.
zdroj: ČTK
