Bunkr u Slaného představuje historii studené války

11. 07 2014 | Podzemní bunkr nedaleko Podlešína u Slaného představuje historii studené války. Letos bude poprvé přístupný po celé léto a nově ho čeká celoroční provoz. Pro návštěvníky je zde připravena také expozice raket, které byly používány ke vzdušné obraně Československa. Postupně by měla v muzeu přibývat další technika používaná v době studené války. ČTK to řekl Matěj Louda z občanského sdružení Bunkr Drnov.

Muzeum je zřízeno v podzemním bunkru, který dříve armádě sloužil jako velitelské stanoviště protiletadlové raketové brigády, radiotechnického praporu a naváděcího stanoviště. Tyto vojenské složky byly součástí protivzdušné obrany Československa. "Pro obranu zde bylo připraveno k použití přes 600 raket, žádná z nich ale nikdy nebyla vypuštěna," řekl František Chmelař, který na velitelství pracoval dvě desítky let.
 
"V osmdesátých letech v době studené války, kdy NATO provádělo průzkumné lety, byly v nejvyšší pohotovosti rakety připraveny k odpálení i třeba pětkrát v týdnu. Došlo by k tomu, pokud by síly NATO překročily vzdušné hranice," uvedl Chmelař. Nyní hlídají český vzdušný prostor stíhačky Jas-39 Gripen a základny ve Strakonicích a Staré Boleslavi.
 
Bunkr se skládá ze dvou typů prostor. V té první je technologické zázemí včetně vzduchotechniky, protitlakových uzávěrů, které by tlumily případný výbuch zvenčí, a dieselový agregát, který by byl schopen zásobovat místo elektrickou energií osm dní. V druhé části bunkru je sál bojového velení a expozice dvou raket typů S75 Volchov a S200 Vega. "Jinde v České republice není originál vegy k vidění," řekl Louda.
 
Na přechodu mezi prostorami je i dekontaminační zóna, kterou by vojáci využili v případě jaderného či biologického útoku. V běžné, provozu zde pracovalo 48 lidí, ale v případě hrozby konfliktu jich mohlo být až 170. Úplně nezávisle mohl bunkr fungovat až 21 dní. Tuto dobu limitovaly zásoby vody.
 
Cílem členů sdružení je uvést sál do původního vzhledu včetně vybavení. "Bohužel se nám zatím nepodařilo vypátrat, kde dříve zdejší ruská technika skončila, ale stále v pátrání pokračujeme," uvedl Louda. Roční provoz bunkru stojí statisíce, sdružení navíc investovalo do opravy a přípravy expozice od roku 2009 přes čtyři miliony korun, většinou z dotací, částečně i z darů sponzorů a příjmů z natáčení.
 
Jde o jeden z největších podzemních objektů v ČR, který armáda uvolnila. Byl postaven v roce 1985. Občanské sdružení Bunkr Drnov získalo bývalý vojenský areál do pronájmu od svazku obcí Terra Prosperita, kam patří Zvoleněves, Knovíz, Žižice a Slaný. Svazek obcí bývalou raketovou základu převzal v roce 2007 po bezúplatném převodu od Středočeského kraje, na který ho převedlo ministerstvo obrany. Hodnota areálu byla odhadnuta na půl miliardy korun.
 
Občanské sdružení vzniklo v roce 2009 a chce tento netradiční prostor využít pro trávení volného času, vzdělávací a kulturní aktivity. Poprvé ho lidé mohli navštívit v roce 2011. Zastavěná plocha bunkru činí 5500 metrů čtverečních. Od letoška začíná fungovat celoroční provoz, nyní je možné expozici navštívit každý víkend po předchozím objednání.
 
zdroj: ČTK
 
.

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO